Projektový den: „Jak se žije handicapovaným“

 Nejprve jsme společně s žáky přivítali hosty tohoto programu. Potom jsme se již začali věnovat tématu – životu s různými druhy omezeného nebo plně absentujícího smyslového vnímání. Děti byly velmi rychle „vtaženy“ do diskuse a dobře se zapojily do programu. Hosté představili dětem své omezené zrakové vnímání a vysvětlili, jak svůj běžný život vnímají skrze ostatní smysly. Následovala ukázka různých pomůcek, které nevidomým pomáhají. Děti se také dozvěděly o pracovním uplatnění handicapovaných. 

Následovalo pásmo zpěvu s doprovodem klavíru. Děti se po počátečním ostychu přidaly ke zpěvu a nakonec i k improvizovanému tanci. V další části měli žáci možnost sami si vyzkoušet různé technické „vychytávky“, které nevidomým usnadňují život. 

Na konec první části programu pozvaní hosté přednesli několik písní, přičemž závěr byl věnovaný písničkám pro děti. Dobrou atmosféru dotvořil rytmický doprovod na různé bicí nástroje.

V dalším pokračování projektového dne se naši hosté společně s žáky přivítali společným zpěvem. Děti měly možnost si více osvojit poznatky z první části setkání, zahrály si několik her zaměřených právě na vnímání skrze zapojování různých smyslů. 

Děti se seznámily s různými aplikacemi, které přes mobilní telefon slouží k prostorové orientaci, vyhledávání informací, ale i ke komunikaci hlasem namísto vyhledávání přes displej telefonu. 

Jelikož naši hosté ovládají zpěv i hru na hudební nástroje, opět jsme měli možnost si společně zazpívat pár písní. 

Další pokračování programu se již odehrávalo v prostoru nedaleko školy, ve farské zahradě. Děti se seznámily s účelnou pomocí, např. převádění nevidomých přes silnici, zkoušely si účelnou komunikaci se zrakově postiženými a nabízení své pomoci. Zde si děti zahrály několik „terénních her“ se zaměřením na vnímání prostoru pomocí hmatu a sluchu. 

V závěru pásma byly děti seznámeny s funkcí a posláním asistenčního psa. Pozorovaly jeho reakce na povely, poslušnost a prostorovou orientaci. Žáci si mohli vyzkoušet být vedeni vodicím psem, vnímali, jaký je pro handicapovaného takto vycvičený pes nepostradatelný pomocník. 

Děti poznaly, že i s handicapem se může žít hodnotný život, uplatnit se v pracovním zařazení, které reflektuje specifická omezení, věnovat se různým hobby a zálibám. Mají své rodiny a dovedou žít plnohodnotně.