Většina lidí si pod pojmem intelektově nadané dítě představí dítě chytré a bezproblémové, které je snadné učit i vychovávat, které zapáleně pracuje (ve škole i doma), pečlivě dokončuje zadané úkoly a spolužáky je vnímán jako nejlepší ve třídě. Často prý také dosahuje vynikajících výsledků, vítězí v soutěžích nebo exceluje v jedné či mnoha oblastech. A protože je pro něj snazší se učit nové věci, měl by mít přeci i život jednodušší než ostatní.
Intelektové nadání se však pojí i s mnoha odlišnostmi a specifiky ve vnímání, prožívání i chování, které jim mohou způsobovat i mnohé obtíže, a které by si s ním málokdo na první pohled spojoval.
- divergentní myšlení aneb "myšlení jinak" (myšlenky se rozbíhají do asociací a paralelních směrů)
- kreativita (neustálá potřeba vytvářet něco nového, navrhovat odlišné postupy a originální řešení)
- věkový nesoulad, tzv. asynchronní vývoj (fyzický, intelektový, socio-emoční, psychomotorický, apod. Dítě může být např. intelektově na úrovni mnohem staršího dítěte, emočně ale může být na úrovni dítěte mladšího)
- zvídavost a experimentování (oblíbené a neustálé otázky "Jak?" a "Proč?")
- vysoká míra energie / motivace / vzrušení do tématu, které ho zajímá, baví a má pro něj smysl
- výborná paměť
- hypersensitivita (= vysoká vnímavost, citlivost) k vjemům, chování, emocím
- hyperexcitabilita (= výrazná vzrušivost, předrážděnost, prudkost reakcí, výbušnost; např. pláč, vztek, zuřivost, útěk, bouchání, křik,...)
- perfekcionismus a vysoké nároky na sebe i okolí
- vysoké morální standardy (touží po smyslu, spravedlnosti, dodržování pravidel)
- nekonformní jednání (jasně vyhraněné postoje si dokáže bravurně obhájit)
- v hodnotě přátelství má hlubší potřeby než vrstevníci (přátelství již brzy vnímá "na život a na smrt", bezpodmínečně)